Záleží na zaměstnavateli, ale s přetrvávajícím nedostatekem peněz u většiny firem, prakticky každý již důsledně uplatňuje své nároky na náhradu škod, které mu způsobí jeho zaměstnanci. Jak je na tom ten Váš zaměstnavatel? Setakali jste se s tím? Předepsal Vám správnou výši vzniklé škody? Alespoň některá úskalí řešení škod spadajících do odpovědnosti zaměstnance se tu pokusíme nyní projít.

Pokud máte sjednáno pojištění odpovědnosti zaměstnance za škody způsobené zaměstnavateli, můžete být trochu klidní, neboť Vaše pojišťovna si již ohlídá, aby Vám zaměstnavatel nepředepsal něco, za co neodpovídáte, a nepředepsal Vám k úhradě více, než jste povinni uhradit. Je totiž v jejím zájmu platit jen to, co opravdu musí. Pokud ale takové pojištění nemáte, bude se Vám jistě hodit  znát základní principy řešení takového druhu škod.

Prvním předpokladem odpovědnosti za škodu je, že tato je způsobena zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním. Dané zavinění musí prokazovat zaměstnavatel (s výjimkou hmotné odpovědnosti a odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů). Z tohoto plyne, že první věcí, na kterou se musíte zaměřit, je, že jste ji opravdu zavinili Vy. Jako příklad škody, kterou jste nezavinili, lze uvést třeba rozbité čelní sklo kamínkem, který odlétl od jiného vozidla na silnici, nebo rozbité vozidlo po srážce s divokým prasetem. Pokud Vám zaměstnavatel chce předepsat něco takového, určitě se braňte.

Druhým předopokladem odpovědnosti je vznik škody, která je v příčinné souvislosti s Vaším výše uvedený pochybením. Pojem příčinnou souvislost lze popsat opět na příkladu. Pokud zakopnete a rozbijete hrníček zaměstnavatele, který Vás vidí a leknutím upustí notebook na zem, pak v příčinné souvislosti s Vaším pochybením (zakopnutím) je pouze škoda na rozbitém hrníčku. Přičinnou souvislost mezi Vaším zakopnutím a rozbitým notebookem budete hledat jen velmi těžko. Za takovou škodu opravdu neodpovídáte.

Na závěr by bylo vhodné se krátce zmínit o výši vzniklé škody. Zaměstnanec, který odpovídá za škodu, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Pokud nezpůsobíte škodu úmyslně nebo pod vlivem alkoholu či omamných látek, může Vám zaměstnavatel předepsat pouze čtyřapůlnásobek Vašeho hrubého měsíčního výdělku. Toto ale většina zaměstnavatelů zná, tak se nemusíte obávat, že by Vám předepsal více. Co však zaměstnavatelé často nevědí je, jakou vlastně škodu Vám mohou předepsat. Nezřídka kdy zaměstnavatelé předepíší zaměstnanci i ušlý zisk, což není automaticky správně. Podle Zákoníku práce je možné předepsat k úhradě ušlý zisk jen tehdy, pokud je škoda způsobena úmyslně.

Jak je ze shora uvedeného patrné, jedná se spíše o problém právní, než problém pojištění. Avšak budete-li znát základní principy odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, nepřekvapí Vás pak, že Váš pojistitel bude chtít plnit jen to, za co opravdu odpovídáte. Jakákoli dohoda se zaměstnavatelem o úhradě i té části škody, za kterou neodpovídáte podle zákoníku práce, bude v pojištění odpovědnosti zaměstnace neúčinná a pojistitel ji k ní nebude přihlížet.

Štítky: Likvidace pojistné události, odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, pojištění odpovědnosti, pojištění odpovědnosti zaměstnance, příčinná souvislost, řešení škod, zavinění škody